Jak správně skladovat vánoční cukroví

Od kamarádky jste dostala osvědčený recept na výborné perníčky, přesně jste dodržela postup, dala správný poměr surovin, přesto je cukroví stále tvrdé, a do Štědrého dne zbývá už jen pár dnů. Kde jste udělala chybu? A dá se s tím ještě něco dělat? Máme pro vás tipy, jak skladovat cukroví, aby bylo přesně takové, jaké má být. Tedy chutné, vláčné, voňavé.

Začněme právě u perníčků, u nichž na správném skladování obzvlášť záleží. V případě tohoto druhu cukroví je žádoucí vlhčí prostředí, které se odrazí na vítané měkkosti a vláčnosti. Na uložení je vhodná kartonová krabice vyložená alobalem nebo papírovými ubrousky, kterou postavíme do komory, spíže nebo jakékoliv nevytápěné místnosti. Často se doporučuje k perníčkům do krabice přidat rozkrojené jablko nebo krajíc chleba, od nichž si cukroví vytáhne potřebnou vlhkost. Ale pozor! Aby nám tyto přidané potraviny nezplesnivěly, je potřeba je často vyměňovat. Perníčky by se určitě neměly uzavírat v plastových dózách, v těch by neměly šanci změknout.   

V papírové krabici to svědčí všem „suchým druhům“ cukroví (vanilkové rohlíčky, zázvorky atd.). Protože jsou tyto druhy trvanlivé, bez obav je můžeme skladovat v bytě/domě, aniž bychom se museli bát, že podlehnou zkáze. Opět vybírejme pro skladování chladnější a temná místa – například chodbu, komoru, verandu nebo spíž. V těchto podmínkách dlouho vydrží i linecké a další slepované druhy.

Jakmile cukroví pár dnů před Štědrým dnem naplníme máslovým krémem, přichází na řadu lednice a uzavíratelné plastové dózy vyložené alobalem. Tímto způsobem skladujeme i nepečené druhy cukroví či kousky s čokoládovou polevou. Aby nebylo cukroví při konzumaci tuhé, vytáhneme ho z lednice asi hodinu předem.

Do lednice určitě nepatří nadýchané cukroví z vaječných bílků. Kokosky a pusinky vložíme do papírových sáčků a dáme na místo, kde jim nebude hrozit navlhnutí.

Pokud si během svátků rádi pochutnáváte na poctivých, doma vyrobených sušenkách, vybírejte pro jejich skladování sušší místo. Zůstanou tak krásně křupavé. Ideální jsou na jejich skladování plechové dózy, které jsou navíc moc pěkným dekoračním prvkem.

Na co si dát při skladování pozor?

1. Pokud skladujete cukroví na balkóně, mějte ho dobře uzavřené, nenechávejte ho na přímém slunci a na mrazu. Ačkoliv je tento způsob ukládání cukroví u českých hospodyněk oblíbený, protože šetří místo v lednici, doporučit ho nemůžeme. Teplotní výkyvy, kdy se v noci teploty pohybují pod bodem mrazu a přes den mnohdy vyšplhají na pět šest stupňů nad nulu, se mohou na kvalitě cukroví odrazit. Mráz, déšť, sněhové přeháňky, sluneční svit, cigaretový kouř od sousedů… Opravdu je lepší mít cukroví pěkně pod střechou.
2. Při skladování cukroví v lednici dbejte na to, aby bylo dobře uzavřené a izolované od dalších, zejména aromatických potravin.
3. Pokud chcete, aby si každý druh cukroví uchoval svou specifickou výraznou vůni, nedávejte jednotlivé výrazně vonící kousky do jedné krabice nebo dózy.
4. Jestliže pečete speciální cukroví pro celiaky, moc dobře víte, že se nemůže skladovat společně s ostatním cukroví, tedy tím, které obsahuje lepek. Na to musí dbát i profesionální pekaři a cukráři.
5. Trvanlivost cukroví, které vám po svátcích zbylo, můžete o několik měsíců prodloužit jeho zamražením. Některé druhy by se ale mohly tímto způsobem znehodnotit a nakonec by vám nezbylo než je po rozmražení vyhodit. Řeč je zejména o již zmiňovaných pusinkách nebo kokoskách a také o příliš tučném, krémovém cukroví.

Tak si to ještě jednou shrneme:

Cukroví by mělo být skladováno na chladném a tmavém místě. Druhy, které potřebují rozležet a změknout (perníčky, zázvorky), uchovávejme nejlépe v papírových krabicích. Pro ukládání méně trvanlivých druhů v lednici používejme plastové uzavíratelné nádoby. V nich můžeme cukroví i mrazit. Ke skladování vánočních cukrovinek poslouží také keramické nádoby (na perníčky), papírové sáčky (na sněhové cukroví) nebo plechové dózy (na sušenky). Mysleme na to, že každý druh vyžaduje pro své uskladnění jiné podmínky, předem si vyhraďme pro cukroví dostatek místa v části domu/bytu, kde je nižší než pokojová teplota.